Jak na účtování a případné odpisy spoluvlastnických podílů?

Pořízené spoluvlastnické podíly jsou účtovány účetní jednotkou zpravidla jako zboží, je tak z důvodu, že jsou pořizovány za účelem dalšího prodeje a sama účetní jednotka je dále nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení (např. stavební úpravy). Bude-li jakákoli podmínka porušena, musí tyto být účtovány jako dlouhodobý hmotný majetek (dále jen ,,DHM“). Uvedu na příkladu, kdy účetní jednotka pořídila rodinný dům s cílem jeho dalšího prodeje. Před prodejem však bylo rozhodnuto o provedení rekonstrukce, která pokud je nad 80tis. korun, je technickým zhodnocením ve smyslu § 33 zákona č. 586/1992 Sb., zákon České národní rady o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,ZDP“). Tento rodinný dům, byť je pořízen za účelem dalšího prodeje, podléhá v tuto chvíli zařazení do dlouhodobého majetku, nikoliv do zboží, jak uvádí § 9 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., a tedy, že ,,Položka „C.I.3.2. Zboží“ obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje… obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.“ V danou chvíli je nemovitá věc zařazena do DHM a provádí se odpisy.

Dále poukážu na příklady od autorů Štekera a Otrusinové (2016), kteří uvádí, účetní jednotka pořídí DHM za 80tis. korun, kdy následující rok provedla na tomto majetku modernizaci za 60tis. První částka představovala limit pro zařazení do DHM a druhá, jež se týkala technického zhodnocení, pouze zvýší původní vstupní cenu na celkovou výši 140tis. Jiná situace by byla, pokud by účetní jednotka pořídila majetek za 30tis. nesplňující limit pro zařazení do DHM, takový by se následně evidoval jako drobný hmotný majetek (za předpokladu, že by jej například účetní jednotka používala, jinak opět účtováno ve zboží) a účtovaný přímo do nákladů. Pokud v dalším roce provede účetní jednotka modernizaci za 80tis. splňující limit pro zařazení do DHM, bude pouze tato částka představovat DHM.

V praxi je možné se setkat i s možností evidence nemovité věci jakožto dlouhodobého finančního majetku, je tomu tak výhradně z důvodu, pokud je tato pořízena pro účely pronájmu nebo za účelem dlouhodobého kapitálového zhodnocení. Jako nevýhodu takového zařazení spatřuji v nemožnosti jeho odpisování, resp. v daňových odpisech. Je tedy závislé na individuálním finančním plánování toho či onoho subjektu. U daňových odpisů mj. platí, že je možné je přerušit a využít v období, které je pro jejich užití efektivnější.

Vztaženo na spoluvlastnické podíly, zde bude prakticky vše, až na výjimky, evidováno ve zboží, je tak zejm. z důvodu, že společnosti, které s tímto aktivem obchodují, podíly drží prakticky do prodeje, příp. do zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, bez toho, aby s nimi jakkoli v průběhu nakládaly, například je pronajímaly, užívaly, prováděly stavební úpravy apod. Pokud se jim však podaří vykoupit zbylé podíly na společné věci, potom je možné z důvodu dalšího nakládání přeřazení do DHM, zrovna tak je v případě, je-li společná věc pronajata a společnosti náleží nájemné dle výše jejího podílu.

Pro DHM v případě spoluvlastnictví platí, že každý spoluvlastník jeho podíl odpisuje samostatně na základě vstupní ceny, což je dáno dle § 29 odst. 5 ZDP, kde se stanoví ,,Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.“ Předmětné ustanovení upravuje i technické zhodnocení. Pokud je provedena například rekonstrukce střechy domu, potom se vstupní cena rekonstrukce rozpočítá dle výše podílu a připočítá se k vstupní ceně podílu pro evidenci celkového hodnoty v DHM. Macháček (6.2.2018) uvádí, že pro zařazení do DHM je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot všech spoluvlastnických podílů na společné věci, nikoliv, že by se zařazení stanovovalo podle vstupní ceny podílu. Je tedy vždy nutné pořizovací cenu vynásobit počtem podílů pro zjištění, zdali má do být DHM zařazeno.

Zákon č. 170/2017 Sb. (účinný od 1.7.2017) zařadil nové ustanovení § 30c do ZDP, čímž sjednotil doposud rozporuplné postupy jednotlivých účetních jednotek, kdy postavil najisto, že nabytím spoluvlastnického podílu na témže majetku se tyto slučují, což znamená, že původní vstupní cena se navýší o cenu dalšího podílu a účetní jednotka pokračuje v odpisování nové zvýšené ceny s tím, že v účetní jednotce je zachován způsob odpisování ve smyslu § 30 odst. 2 ZDP. Je-li předmětem nákupu obchodní závod dle ust. § 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,NOZ“) obsahující podíl na nemovité věci, na které již účetní jednotka podíl vlastní, navýší se při odpisování dosavadní zůstatková cena o zůstatkovou cenu nabytého majetku. Stejně tak je tomu u přeměn obchodních společností podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,PřemZ“). Je-li podíl kupříkladu předmětem daru, nelze jej odpisovat.